Nejsou přátelé, jsou pár
Roy Galán
Nejsou moc dobří přátelé, nejsou spolužáci, není to fáze, není to nutně láska, ani „muž“ páru.
Nejsou spolubydlící.
Žádní přátelé.
Běží spolu.
Jsou lesbičky a nikdo z nich „nedělá“ muže.
Nepotřebují nic, co by mělo falický tvar, aby se cítili úplní, i když mohou vstoupit do svých těl, ať chtějí dosáhnout orgasmu, protože k tomu jejich těla slouží.
Neexistuje žádný lesbizátor, nikdo nikoho nepřeměňuje.
Poprvé se do někoho zapnete nebo do někoho zamilujete a ukáže se, že je to žena.
A najednou má každý co říct.
Vaši rodiče, jako byste k nim patřili.
Jako by vaše paže a nápady nebyly samostatným kouskem vesmíru.
Lidé ve vašem okolí, jako vy, nemohou požadovat emoční intimitu.
Jako by váš jazyk nebyl váš a kam jste se ho rozhodli umístit.
Lidé, které jste nikdy neviděli, jako by vás z něčeho znali.
Jako byste neměli právo na zasraný vztah.
Proč se nám každý snaží komplikovat život?
Pokud již existují rakoviny a dopravní nehody.
Pokud už zemřeme.
Proč nás zabíjet, když jsme naživu?
Zdá se neuvěřitelné, že i nadále posuzujeme lásku.
Kéž budeme i nadále skandalizováni polibky a ne nenávistí.
Že se nám zdá běžnější urážet, vyhánět nebo útočit, než jen chtít.
Nezajímá mě, kdo je ve vaší posteli nebo do koho se zamilujete.
Mám o tebe zájem.
Co vám projde hlavou, když jste s ní.
Pokud vás to může trochu zlepšit.
Co ti říká do ucha, když se vrátí domů.
Pokud vás rozesměje.
Ženy byly vychovávány ve strachu.
Strach z toho, že nejste ženští, strach z sexuálního napadení, strach z otěhotnění, strach z toho, že budete svobodní, strach z toho, že nebudete moci být matkami, strach, že máte rádi ženy.
Vaše matka, která chtěla vnoučata a aby vás viděla oblečená jako nevěsta. A teď?
Váš gynekolog se vás zeptá, jestli nemáte sex.
Vaši spolupracovníci, kteří si z vás dělají legraci.
Stát se viditelným vyžaduje tolik.
Vystavujete se tak, aby se každý mohl dostat mezi vás a její (nebo mezi ně), aby způsobil škodu.
Pokud je to jediná krásná věc, kterou máte. Jediná skutečná věc.
Pokud s ní jsi víc než kdy jindy, sakra.
Proto se musíte ukázat, i když to bolí.
Protože to, co děláme, je krásné.
A za to krásné se nestydíme.
Protože to, co stavíme, je jedinečné.
A nikdo nám to nemůže vzít.
Ženy mají právo na to, aby je jiné ženy uklidňovaly, staraly se o ně, zlobily se na ně, šukaly, ať už jsou matkami svých dcer a synů, vdávají se za ně, vdovy nebo je pozývají tančit.
To je náš život. Jediný, koho máme.
Braňme svoji svobodu žít tak, jak to cítíme.
