Nejsou přátelé, jsou pár

Roy Galán

Nejsou moc dobří přátelé, nejsou spolužáci, není to fáze, není to nutně láska, ani „muž“ páru.

Nejsou spolubydlící.

Žádní přátelé.

Běží spolu.

Jsou lesbičky a nikdo z nich „nedělá“ muže.

Nepotřebují nic, co by mělo falický tvar, aby se cítili úplní, i když mohou vstoupit do svých těl, ať chtějí dosáhnout orgasmu, protože k tomu jejich těla slouží.

Neexistuje žádný lesbizátor, nikdo nikoho nepřeměňuje.

Poprvé se do někoho zapnete nebo do někoho zamilujete a ukáže se, že je to žena.

A najednou má každý co říct.

Vaši rodiče, jako byste k nim patřili.

Jako by vaše paže a nápady nebyly samostatným kouskem vesmíru.

Lidé ve vašem okolí, jako vy, nemohou požadovat emoční intimitu.

Jako by váš jazyk nebyl váš a kam jste se ho rozhodli umístit.

Lidé, které jste nikdy neviděli, jako by vás z něčeho znali.

Jako byste neměli právo na zasraný vztah.

Proč se nám každý snaží komplikovat život?

Pokud již existují rakoviny a dopravní nehody.

Pokud už zemřeme.

Proč nás zabíjet, když jsme naživu?

Zdá se neuvěřitelné, že i nadále posuzujeme lásku.

Kéž budeme i nadále skandalizováni polibky a ne nenávistí.

Že se nám zdá běžnější urážet, vyhánět nebo útočit, než jen chtít.

Nezajímá mě, kdo je ve vaší posteli nebo do koho se zamilujete.

Mám o tebe zájem.

Co vám projde hlavou, když jste s ní.

Pokud vás to může trochu zlepšit.

Co ti říká do ucha, když se vrátí domů.

Pokud vás rozesměje.

Ženy byly vychovávány ve strachu.

Strach z toho, že nejste ženští, strach z sexuálního napadení, strach z otěhotnění, strach z toho, že budete svobodní, strach z toho, že nebudete moci být matkami, strach, že máte rádi ženy.

Vaše matka, která chtěla vnoučata a aby vás viděla oblečená jako nevěsta. A teď?

Váš gynekolog se vás zeptá, jestli nemáte sex.

Vaši spolupracovníci, kteří si z vás dělají legraci.

Stát se viditelným vyžaduje tolik.

Vystavujete se tak, aby se každý mohl dostat mezi vás a její (nebo mezi ně), aby způsobil škodu.

Pokud je to jediná krásná věc, kterou máte. Jediná skutečná věc.

Pokud s ní jsi víc než kdy jindy, sakra.

Proto se musíte ukázat, i když to bolí.

Protože to, co děláme, je krásné.

A za to krásné se nestydíme.

Protože to, co stavíme, je jedinečné.

A nikdo nám to nemůže vzít.

Ženy mají právo na to, aby je jiné ženy uklidňovaly, staraly se o ně, zlobily se na ně, šukaly, ať už jsou matkami svých dcer a synů, vdávají se za ně, vdovy nebo je pozývají tančit.

To je náš život. Jediný, koho máme.

Braňme svoji svobodu žít tak, jak to cítíme.