Pojďme se starat

Nedostatek péče v afektivních vztazích je pandemie. Jeden, který nás nechává strašně sám a sám, přestože jsme s mnoha lidmi.

Nevíme, jak se o to postarat.

Začínáme vztahy jako ten, který začíná sérii.

A po dvou minutách ji odstraní, protože uvolní novou.

Potřebujeme péči v našich afektivních vztazích.

Protože péče je pro život nezbytná.

Bez péče není existence možná.

Musíme se zavázat k druhé osobě.

Ne navždy.

Ale tady a teď.

Musíme přestat jednat navzájem, jako bychom byli věci.

Protože nejsme.

Musíme cítit, že ten druhý je s námi.

Ale nejsme ochotni obětovat náš čas.

Nevyvíjet žádné úsilí.

Abychom se postavili na jejich místo.

Vsadit.

Nedostatek péče v afektivních vztazích je pandemie.

Jeden, který nás nechává strašně osamělého a osamělého, přestože je s mnoha lidmi.

Ten, který přispívá k té bouřlivé prázdnotě u nohou postele, když přijde konec dne.

Ten, který způsobuje, že se ztrácíme prohlubováním v ostatních.

Pojďme udělat péči módní.

Zacházejte dobře.

Udělejte to opatrně.

Protože svět už dost bolí, aby vyrobil palivové dřevo z padlých stromů.

Protože nejsme nikdo, kdo by zacházel s lidmi špatně.

Aby byla horší, než byla.

Protože vztahy, odkazy, musíme se zlepšovat.

A pokud nás nezlepší.

Je to tak, že nemusíme být.