Pojďme se starat
Nedostatek péče v afektivních vztazích je pandemie. Jeden, který nás nechává strašně sám a sám, přestože jsme s mnoha lidmi.
Nevíme, jak se o to postarat.
Začínáme vztahy jako ten, který začíná sérii.
A po dvou minutách ji odstraní, protože uvolní novou.
Potřebujeme péči v našich afektivních vztazích.
Protože péče je pro život nezbytná.
Bez péče není existence možná.
Musíme se zavázat k druhé osobě.
Ne navždy.
Ale tady a teď.
Musíme přestat jednat navzájem, jako bychom byli věci.
Protože nejsme.
Musíme cítit, že ten druhý je s námi.
Ale nejsme ochotni obětovat náš čas.
Nevyvíjet žádné úsilí.
Abychom se postavili na jejich místo.
Vsadit.
Nedostatek péče v afektivních vztazích je pandemie.
Jeden, který nás nechává strašně osamělého a osamělého, přestože je s mnoha lidmi.
Ten, který přispívá k té bouřlivé prázdnotě u nohou postele, když přijde konec dne.
Ten, který způsobuje, že se ztrácíme prohlubováním v ostatních.
Pojďme udělat péči módní.
Zacházejte dobře.
Udělejte to opatrně.
Protože svět už dost bolí, aby vyrobil palivové dřevo z padlých stromů.
Protože nejsme nikdo, kdo by zacházel s lidmi špatně.
Aby byla horší, než byla.
Protože vztahy, odkazy, musíme se zlepšovat.
A pokud nás nezlepší.
Je to tak, že nemusíme být.
