3 potravinové reformy, které Evropa potřebuje

Cristina Rodrigo

Evropský parlament čelí příležitosti vsadit na udržitelný potravinový systém, který slouží k boji proti změně klimatu.

Evropské zemědělské politiky se dosud dostatečně nezabývaly naléhavými problémy v oblasti životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a veřejného zdraví , kterým dnes čelíme. Tento rok je ale rozhodující pro nové definování potravinového systému Evropské unie.

Je tomu tak proto, že Evropský parlament má možnost (a povinnost) změnit svou zemědělskou politiku a snížit neudržitelnou úroveň produkce a spotřeby živočišných produktů.

S ohledem na tento cíl potravinářská organizace ProVeg seskupila do tří základních pilířů reformy nezbytné ke změně evropského potravinového modelu.

1. Změna modelu proti změně klimatu

Prvním pilířem udržitelného evropského potravinového systému je využití potenciálu rostlinných potravin. Výroba těchto potravin vyžaduje méně zdrojů a produkuje méně emisí skleníkových plynů než u živočišných potravin.

Pokud by evropská populace ve skutečnosti snížila spotřebu živočišných produktů o polovinu, emise skleníkových plynů ze zemědělství by se snížily o 25–40%.

Stejným způsobem, protože spotřeba masa je vyšší než doporučené úrovně na úrovni výživy a spotřeba rostlinných produktů je nižší, měla by být upřednostněna spotřeba masa v jídelnách a jídelnách veřejných institucí.

2. Zákony ve prospěch rostlinných potravin

Druhý pilíř prosazuje podpůrný legislativní rámec, který podporuje změny ve stravování. V tomto ohledu je označování potravin klíčovou oblastí pro zlepšení. Evropská komise musí odmítnout zákaz používání názvů jejich masných protějšků pro alternativy rostlinného původu. Musíme být schopni objednat a prodat zeleninový „hamburger“.

Spotřebu rostlinných potravin lze navíc stimulovat fiskálními opatřeními. Například snížení daní z ovoce, zeleniny a luštěnin, stejně jako z rostlinných alternativ k produktům živočišného původu.

3. Přepracovat společnou zemědělskou politiku

Třetím pilířem a nejdůležitějším je redesign společné zemědělské politiky (SZP). Přibližně 70% zemědělské půdy v Evropské unii se v současné době používá ke krmení hospodářských zvířat, přičemž přímé platby ze SZP dosahují až 32 miliard eur ročně.

Dotace SZP by měly přestat upřednostňovat intenzivní chov hospodářských zvířat a začít podporovat udržitelnou produkci potravin s povinnými opatřeními ke zlepšení životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a veřejného zdraví.

Stručně řečeno, nový model potravin v Evropské unii musí nepochybně snížit produkci a spotřebu produktů živočišného původu a podporovat rostlinnější stravu. Pouze tímto způsobem splníme cíle Pařížské dohody v boji proti globálnímu oteplování a vybudujeme potravinový systém, který bude více respektovat zvířata, naše zdraví a životní prostředí.